Úvod

Cansat je projekt Evropské vesmírné agentury. více informací

Podstatou je navrhnout a sestavit satelit o velikosti plechovky od Coca-Coly a o hmotnosti mezi 300 a 350 gramy. Satelit bude vynesen do kilometrové výšky (v Čechách do 400-500 metrů) a tam vypuštěn. V průběhu se plní primární a sekundární mise.

Úkolem v primární misi je přistát na zem a během letu odesílat data o poloze, teplotě a tlaku. Tato data se musí odesílat minimálně každou vteřinu. Zároveň během volného pádu musí být satelit bržděn na 6-12 m/s.

Jako sekundární misi si může každý tým zvolit, co chce. Náš tým si zvolil řešení problematiky řízeného přistání a po přistání hledání podmínek pro život či jeho známky. Takže po dosednutí na zem bude satelit měřit pH a změnu oxidu uhličitého a kyslíku v závislosti na čase.

Celý projekt CanSat je tříkolový. V lednu se uskuteční státní semifinále, kde se vybere deset týmů, které postoupí dále. Další kolo se koná na jaře, jde o státní finále. Z tohoto finále postupuje jeden nejlepší tým do celoevropského finále.

Videa

Video k národnímu semifinále

Video o úpravách CanSatu

Na další videa ať už z testovacího letu nebo národního finále se můžete podívat na našem YouTube kanále zde.

Příběh našeho CanSatu, aneb proč to všechno děláme

Za každou událostí v dějinách stojí příběh, protože právě příběhy jsou tím, co člověka motivuje k činnosti. V roce 2016 Stephen Hawking a Yuri Milner uveřejnili projekt Breakthrough Starshot cílící na vyslání sondy o hmotnosti několik gramů do soustavy Toliman. Hlavní myšlenkovou je urychlování malých sond pomocí velmi výkonných laserů z povrchu Země. Rozhodli jsme se na ně v jistém smyslu navázat.

Jaký je náš příběh? Proč stavíme meziplanetární sondu? Simulujeme misi, ke které možná jednoho dne dojde. Nestaráme se o průběh letu, ale o přistání na dané planetě. Cílem našeho zájmu je planeta obíhající kolem hvězdy jménem Kepler 62. Okem byste ji neviděli. Je menší naše Slunce a nachází se v souhvězdí Lyry. Je od nás vzdálena skoro 1200 světelných let.

Hvězd je ve vesmíru mnoho, astronomové by vám řekli, že v každé galaxii jich je průměrně řádově 1012 a tolik, že je ve vesmíru galaxií. O to ale nejde. Je jich mnoho. A některé z nich mají i své planety. Kepler je právě takovou hvězdou, obíhá ho dle našich poznatků 5 planet, dvě obzvlášť zajímavé, označované jako „e“ a „f“.

Planeta „e“ leží na vnitřní okraji obyvatelné zóny. Prostě řečeno, předpokládáme-li podmínky pro vznik života, pak je moc teplá, má podobnou smůlu asi jako naše Venuše. Ovšem její sourozenec Kepler 62 f je nadějnější. Nemáme zdaleka všechna data, víme, že v dané oběžné vzdálenosti by planeta měla mít teplotu kolem -40 stupňů. Ovšem pokud by měla tlustší atmosféru (5krát) tvořenou CO2, což není nic neobvyklého, pak by na většině povrchu planety mohla existovat voda v kapalném skupenství. Při tenčí atmosféře by se voda v kapalném stádiu mohla vyskytovat pouze v některých částech planety.

Nyní ovšem k optimističtějším datům, hvězda Kepler 62 je stabilní hvězdou (nízká hmotnost i metalicita vůči Slunci), navíc by měla zářit ještě 2x tak dlouho, jak je starý vesmír. Planeta oběhne svou domovskou hvězdu za 267 dní, hvězda by ji tudíž neměla příliš negativně ovlivňovat. Celý systém je dle odhadů až o 2 miliardy let starší než náš. Naše cílová planeta má také pravděpodobně vlastní měsíc a skloněnou rotační osu, takže se na jejím povrchu mění roční období. Z těchto údajů lze odhadnout, že není lepší kandidát pro nalezení mimozemského života, byť lze předpokládat nižší stupeň vyspělosti vzhledem k tomu, že z planety nepřijímáme vysílání.

Co a proč tedy hodláme na planetě uskutečnit?

  1. Z orbity získáme snímky planety – v našem případě google maps, dle snímků vybereme místo přistání
  2. Po průletu atmosférou rušící vysílání zahájíme samotnou misi – příjem signálu budeme možný z výšky kolem 1-2 km nad povrchem, budeme udržovat rychlost klesání 6-12 m/s, abychom nepoškodili aparaturu v sondě ani nenarušili přenosy dat uskutečňované více způsoby
  3. Celou dobu letu budeme vysílat obraz, je možné, že sice již nežije na planetě vyspělá civilizace, ale třeba žila a její pozůstatky budou viditelné
  4. Budeme měřit údaje nutné pro vznik života – množství CO2 a O2, také tlak a teplotu, dále intenzitu magnetického pole
  5. V poslední fázi mise odebereme malý vzorek horniny a zjistíme, zda nám v agaru nevyroste bakteriální život blízký pozemskému

Na reálnou misi na Kepler 62 f si budeme muset jistě nějakou dobu počkat, ač se dá očekávat, že to bude jeden z prvních lidských mezihvězdných cílů. Na simulaci mise však čekat nemusíme, uskuteční se již letos v dubnu!

Dokumenty, zprávy a vše ostatní ke stažení

Závěrečná zpráva - české finále

Nákres CanSatu

Nákres plošného spoje

Číslo časopisu Klíč, ve které s námi vyšel článek

Logo GOSy

Pre-Launch Report (en)

Propozice pro evropské finále (en)

Registrace

Chcete dostat informace o tom jak se nám daří na finále a případně dostat SMSku od CanSatu za letu?

Pokud ano, vyplňte formulář níže.

3D model

3D model našeho CanSatu je poměrně komplexní, zpomalil by načítaní stránek a proto je na externí stránce. Můžete si ho prohlédnout zde.